S tímto druhem se můžeme v budkách vyráběných pro drobné pěvce setkat nejčastěji. Ne nadarmo je tento typ budky pojmenován sýkorník, i když v něm rádi zahnízdí i další druhy. Sýkory hnízdí převážně jednou ročně, ale menší část zahnízdí i podruhé ve stejném roce. při prvním hnízdění snášejí nejčastěji 9 vajec, při druhém hnízdění nejčastěji 5-6 vajíček.

Tento velmi oblíbený a krásný druh snáší nejvíce vajec z našich pěvců. Většinou 10-12 vajec, ale jsou známy i 16-kusové snůšky. Všechny druhy našich sýkor pohubí obrovská kvanta hmyzu, z čehož mají radost zejména zahradkáři a sadaři.

Tento původně lesní druh stále častěji obsazuje městskou zeleň. I v Karviné lejsků bělokrkých stále přibývá. Živí se zejména létajícím hmyzem. Přilétá k nám koncem dubna a již během července migruje zpět na jih. Je tedy u nás velmi krátkou dobu. Snášejí 5-7 vajec.

Tento krasavec si staví podobně jako lejsek bělokrký hnízdo ze stébel trávy, tenkých větviček a listí. Na rozdíl od lejsků v hnízdě nechybí nějaké ptačí peří. Také snáší mezi 5 až 7 vejci. Je to tažný druh. Přilétá v dubnu, odlétá do září.

Příbuzný vrabce domácího. Je o poznání menší a není ve zbarvení rozdíl mezi samcem a samicí. Po značném úbytku obou druhů v nedávné minulosti lze konstatovat, že vrabec polní se opět vrací k původním počtům. Jeho hnízdo si zaslouží přenesený název "vrabčí hnízdo" a lze rozeznat na první pohled. Materiál vyplní prakticky celou budku. Hnízdí až třikrát v roce. V první snůšce má nejčastěji 5 vajec, ve druhé 6 vajec a ve třetí 4 vejce.